Dýňování pro pokročilé....kapitola 3.
Autor: Ing. Jitka Jiříková
Jak vybrat vhodný typ a odrůdu dýně
Cukety a patisony jsou víceméně u nás již dostatečně známé a proto se jimi do hloubky zabývat nebudeme. Jedná se o keříčkovitě rostoucí tykve, které mají poměrně krátkou vegetační dobu od cca 60 do 90 dní a proto se mohou pěstovat na záhonech přímo ze semen vysetých do hnízd po 15. květnu (po zmrzlých). V posledních letech se ukázalo výhodnější předpěstování ze sadby ne kvůli délce vegetační doby, ale kvůli slimákům, kdy vzrostlejší rostlina má větší šanci útoky "ryzáků" přežít než vzcházející semínka.Také se tím uspíší dřívější sklizeň. Protože tyto typy dýní jsou nejranější, také bývají nejdříve postiženi chorobou zvanou padlí tykvovitých. Její nástup a rozvinutí značně záleží na vývoji počasí. Jsou roky, kdy je její výskyt nízký a bezpředmětný, ale i roky, kdy dokáže zničit podstatnou část úrody. Tato choroba vypadá jako bílý moučnatý povlak listů, začíná skvrnkami a končí celým pomoučněným listem. Plody nenapadá a neznehodnocuje, ale zničí listovou plochu, čímž sníží celkově výnos a rostlinu dříve usmrtí. Tato choroba napadá v podstatě všechny tykvovité plodiny a to každoročně, ale dá se chemicky ošetřit postřiky při prvním výskytu moučnatých skvrn. Skladovatelnost plodů je krátkodobá i když vyzrálé a tudíž méně chutné plody mají značnou výdrž.
Mladá žlutoplodá cuketa.
Běloplodá Bětka F1.
Patisony po vyzrání vytvrdnou a mají okrasnou funkci ještě hodně dlouho, cukety jsou krátkodobějšího charakteru i když např. běloplodá odrůda Bětka F1 vyzrálá a nepoškozená vydrží neskutečně dlouho, pokud je v pokojové teplotě. Stále použitelné plody leží na polici v chodbě do ledna i déle, ale upřímně, takto staré cukety už nejsou tak chutné, aby se daly použít za syrova do salátů. Ovšem v bábovce či nádivce stále odvádí dobrou práci.
Bílý patison White Ufo F1.
Žlutoplodé patisony.
Hokaida - nejznámější a nejčastěji pěstovaný typ dýně v našich zemích. Jedná se o plody o váze cca 1 až 3 kg dle odrůdy. Chuťově jsou podobné jedlým kaštanům a barevné odrůdy mají chuť lepší a výraznější než většina odrůd oranžových. Ve skutečnosti nejsou ani nejchutnějším typem dýně. Jejich obrovskou výhodou je, že se nemusí loupat a jejich slupky jsou měkké, rozvářivé a také nízká hmotnost. Jeden plod bývá v podstatě dobře spotřebován pro čtyřčlenou rodinu na jedno jídlo a není třeba se tedy zabývat tím, co se zbytkem a živit se dýní celý týden, jen aby se spotřebovala (pokud ji nechcete zamrazit jako polotovar). Chuť je průměrná, dobrá, ale existují chutnější typy dýní, které se však musí oloupat nebo zapéct a vydlabat. Hokaido je taková klasická střední třída v rámci dýní. Nejznámějším typem je oranžově zbarvené někdy s bílými proužky, často označované jen jako oranžové hokaido, což není název odrůdy. Z odrůd je to u nás nejčastěji dostupné Uchiki Kuri, Sunshine F1, Tractor F1, Vesuv F1 atd.
Uchiki Kuri.
Sunshine F1.
Chuťově výraznější jsou modrá hokaida zastoupená odrůdami Blue Ballet, Blue Kuri, Blue Queen a šedá (šedomodrá) např. Snow Delite.
Blue Ballet.
Stejně intenzivnější kaštanovou chuť jako modrá mají i zelená hokaida, většinou mívající náznak bílých proužků. Zástupcem zelených odrůd hokaid je odrůda Delica F1 a nebo Bonbon F1.
Delica F1.
Bonbon F1.
Všechna hokaida se nemusí loupat, mají sytě oranžové jemné dužniny, slupky mohou mít různé barvy. Vegetační doba hokaid je od 85 do 95 dní, tudíž jsou schopny u nás dozrávat i z výsevů i když sadba urychlí nástup do sklizně. Vzhledem ke své poměrně krátké vegetační době je tento typ dýní vcelku pravidelně napadán padlím. Zdá se, že barevné odrůdy mají vyšší rezistenci než oranžové, ale žádná není vyloženě ušetřena. Nové odrůdy hokaid jsou už šlechtěny na vyšší rezistenci vůči houbovým chorobám, ale v ČR nejsou houbové choroby takovým problémem jako v domovině tykví (americký kontinent), takže výrazné rozdíly ve výnosech mezi staršími a novějšími odrůdami v našich podmínkách nejsou.V kuchyňském využití se hokaida se svou méně výraznou chutí a nižší sladkostí oproti muškátovým dýním hodí na jakékoliv úpravy na sladko i na slano. Mezi lidem je nejznámější krémová polévka, ale dá se z něj udělat cokoliv od dezertů a koláčů počínaje po "slané" nádivky, zapékání atd.
Špagetová dýně je rovněž známý typ dýně, který lze u nás sehnat i v supermarketech. Ačkoliv je všude označovaná jen jako špagetová dýně, není to název odrůdy. Špagetovky jsou povětšinou menší, oválné dýně ve hmotnosti 1-3 kg, mají bělavou, žlutou nebo zelenopruhovanou barvu slupky a byly rovněž vyšlechtěny i kulovité odrůdy. Například odrůda Stripetti F1 je oválná, žlutá s výraznými zelenými pruhy. Špagetové dýni se říká špagetová právě proto, že její krémově bílá dužnina se rozpadá na jednotlivá vlákna a díky nevýrazné chuti dokáže skutečně plně nahradit těstovinové špagety. Tyto špagety se vytváří až po varu plodu. Plod se vaří celý, ve slupce a jeho uvaření trvá 20 až 50 minut dle velikosti plodu. Když je dýně uvařená do měkka, rozřízne se, opatrně se z ní odstraní semena a pak jen vidličkou jezdíme po dužnině, která se pod dotykem rozpadá na jednotlivé špagety. Rychlejší kuchyňskou úpravou špagetové dýně je ji zapéct třeba s nádivkou, to už záleží na fantazii kuchaře. Vegetační doba je 85 dní, tudíž se dá pěstovat z přímého výsevu. Předpěstované rostliny jsou silnější a spíše uniknou většímu napadení padlím, které jako krátkovegetační dýně chytají jako jedny z prvních hned po cuketách a patisonech.
Špagetová dýně.