Dryopteris filix-mas - kapraď samec - papraď samčia

Autor: Ing. Jitka Jiříková

Kapraď samec je jednou z nejběžnějších kapradin na našem území. Tato domácí rostlina patří do čeledi Polypodiaceae - osladičovité, případně ji řadí nověji do čeledi Dryopteridaceae - kapraďovité. Tuto velmi známou rostlinu snad není ani třeba příliš představovat. Jedná se o vytrvalou, nekvetoucí rostlinu, která se množí výtrusy, tvořícími se na rubu listů. Výška rostliny se pohybuje mezi 50 až 150 cm. Vlastní krátký oddenek plazivého růstu s rezavým ochlupacením. Na tomto oddenku se vyskytují ještě zbytky listů a plevy. Listy vyrůstají v listové růžici, jsou  tmavě zelené, jednou až dvakrát zpeřené a přibližně s 35 úkrojky střídavých lístků na dlouhém řapíku. Z rubové strany se  směrem k prostřední žilce každého lístečku vyskytují výtrusné kupky. Tyto listy nepřežijí zimu, takže na jaře z oddenku vždy vyrůstají nové. Ostěry jsou lysé, mají ledvinovitý tvar a dlouho na rostlině vydrží. (Ostěra je blanitý obal, který překrývá skupinky výtrusnic.)  Výtrusy dozrávají v srpnu až září.

Kapraď samec je rostlina s širokým výskytem téměř po celé severní polokouli. Vyskytuje se od pahorkatin až do subalpinského stupně. Upřednostňuje jehličnaté a listnaté lesy ve vyšších nadmořských výškách, kamenná suťoviště a také dost často roste na horských pastvinách. Velmi často se vysazuje jako okrasná rostlina  do zahrad a parků. Ačkoliv většinou se ke kapradinám váže kyselé pH substrátu, tato kapradina snáší i zásadité půdy. Stanoviště vyžaduje vždy stinné až polostinné a má ráda vlhčí půdy.

Jedovatost této rostliny je kapitola sama o sobě.  Nejčastěji se v dřívějších dobách využívala jako odčervovací prostředek proti střevním parazitům zejména na tasemnice. Zde se používal sirupovitý výluh z oddenku. Ovšem dávkování bylo velmi ošemetné a často se stávalo, že byl sám odčervovaný objekt otráven a proto se od této praxe upustilo.

Lehké otravy se projevují závratěmi a bolestmi hlavy. Těžší případy kromě zvracení, průjmů a bolestí břicha  přidávají do příznaků ještě  přechodnou slepotu či barevné vidění. Nejtěžší stavy jsou doprovázeny blouzněním, křečemi, bezvědomím, zástavou dechu a může nastat i smrt. Léčba těžkých stavů je dlouhodobá a otrava může mít trvalé následky ve formě slepoty.

Rostlina obsahuje kyselinu flavaspinovou, filixovou,  aspidinol, floraspin, albaspin, což jsou látky, které se rozkládají na kyselinu máselnou a floroglucinol.  Oddenek navíc obsahuje filixinigrin, hořčiny, třísloviny, olej, silice, vosk, pryskyřice, filmaron, fytosterol, filicin a spoustu dalších látek.

Pokud se tato rostlina vyskytuje na pozemku, který hodláte využít pastevně či na sena, vězte , že se na tuto rostlinu vztahuje zákon o ochraně přírody stejně jako na všechny ostatní kapraďorosty na našem území. A proto nezbývá než dané úseky dobře oplotit, aby se zvířata k rostlině nemohla dostat. Ačkoliv se zdá, že její rozšíření je obrovské, ve skutečnosti její výskyt tak častý není a tak nebuďme lakotní a podělme se o kousek země s rostlinou, jejíž předci tu na rozdíl od nás byli již ve spodním devonu. A většina jejích stanovišť je rostlinným složením k pasení velmi nevhodná, takže ten kousek země připomínající prvohorní krajinu stojí za to vynechat.