Pastevní biotopy pro rizikové koně.
Autor: Ing. Jitka Jiříková
Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení kopyt, je postavena před veliký problém, jak své kouli dopřát veškeré výhody pohybu po pastvinách a přitom neriskovat zdravotní komplikace těchto koní. I já jsem majitelkou jedné takové koule a proto jsem zkusila vyhledat nízkofruktanové trávy rostoucí na území ČR, ze kterých by mohla být vytvořena „bezpečná“ pastvina. Vodítkem mi bylo několik rad, že hledat musím mezi teplomilnými druhy trav, které rostou v nížinách a kvetou převážně v srpnu. U těchto trav je předpoklad, že budou nízkofruktanové. Výběr pastviny pro rizikové zvíře je tedy následující. Jakýkoliv pangejt, břeh rybníka, potoka v podstatě obsahuje bezfruktanový vlhkomilný ekosystém, který stačí projít a případně zlikvidovat jedovaté rostliny, ale není nutné ho ničit a přesívat. Naopak hodně obhospodařované a intenzivně hnojené a ošetřované porosty pastvin, směsek na polích či intenzivně využívaných luk obsahují výnosné, leč fruktanové bomby. Proto se ve výběru zaměřte na chudé, neobhospodařované, ladem ležící pozemky, které většinou obsahují minimum kulturních trav a nějaký ten neškodný (z hlediska fruktanů) dvouděložný komparz – dvouděložné byliny typu kopretiny, pampelišky, lebedy, merlíky, pelyňky, pcháče a podobné. Je v tom spousta rostlin, které koně nežerou, ale nejsou jedovaté a to naším tlouštíkům vadit nebude. Toto v podstatě není pastvina, ale přirozený neudržovaný biotop a ten stačí oplotit a zkontrolovat jedovaté rostliny a odstranit je. Pozor na chráněné druhy – ty se oplocují, nevyhazují, aby nebyl problém s ochranáři. Problém nastává v případě, že pozemek je nevyhovující – obhospodařovaná pastvina či louka a nebo pole, který obsahuje velký podíl fruktanových trav rodu jílek – Lolium, kostřava – Festuca, srha – Dactylis a další, což jsou nejběžnější pastevní trávy v ČR. To je dobrá pastvina pro vysokoprodukční holštýnskou krávu, která se právě pohybuje na vrcholu své laktační křivky a ta paradoxně pastvinu ve svém životě málokdy uvidí. Zde je vhodné porost zlikvidovat a přesít bezpečnými typy trav. Typy trav a k tomu příslušné dvouděložné byliny jsem rozdělila na dvě skupiny. První říkám "říční niva" a jedná se o vlhkomilné až skoro vodní druhy, tudíž vyloženě pobřežní vegetaci vodních toků. Pokud někdo disponuje zamokřeným pozemkem či má pozemek u vodního toku, může si vybrat z těchto druhů. Druhou skupinou jsou rostliny pro sušší stanoviště a ty bych pracovně nazvala "ovsíkovou loukou", podle převládajícího druhu traviny. Seznámek rostlin bude tvořit jméno rostliny české a latinské a případně nějaké poznámky či zajímavosti, které je dobré vědět.
Říční niva
Rákos obecný (Phragmites australis) – asi nejvlhkomilnější použitelná tráva, chutné jsou hlavně mladé části rostlin, za války se běžně chodil sekat mladý rákos na krmení pro dobytek.
 Bezkolenec modrý (Molinina caerula) |  Odemka vodní (Catabrosa aquatica) |
 Zblochan řasnatý (Glyceria notata) |  Zblochan vodní (Glyceria maxima) |
 Psárka kolénkatá (Alopecurus geniculatus) |  Psineček psí (Agrostis canina) |
 Chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) |  Třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) |
Ostatní nelipnicovité rostliny: | |
 Třtina šedavá (Calamagrostis canescens) |  Skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) |
 Sítiny (Juncus sp. |  Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) |
 Skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus | |
 Bahničky (Eleocharis sp.) |  Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea) |
 Ostřice (Carex sp.) – vlhkomilné druhy |  Štírovník bažinný (Lotus uliginosus) |
 Puškvorec obecný (Acorus calamus) |  Orobinec (Typha sp.) – lidově zvaný "doutníky" atd. |
Ovsíková louka | |
 Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) – tohle je i kulturní tráva, takže její semeno se dá celkem snadno koupit, vysévejte ho největší podíl. |  Kostřavice bezosinná (Bromopsis inermis) |
 Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) |  Smělek (Koleria sp.) – všechny druhy jsou suchomilné |
 Bojínky (Phleum sp.) – druhá kulturní tráva se snadno sehnatelným osivem |  Trojzubec poléhavý (Sieglingia decumbens) |
 Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus |  Mrvka sveřepovitá (Vulpia bromoides) |
Ostatní nelipnicovité rostliny: | |
 Mrkev obecná (Daucus carota) – říká se jí mrkvous, je to divoká verze, s pytlíkem semen karotky neuspějete, možná by za pokus stálo trochu osiva krmné mrkve, ta je ale méně prošlechtěná. |  Válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) – je chlupatá, zvířata ji většinou kvůli tomu ignorují |
 Kakost luční (Geranium pratense) |  Pastiňák setý (Pastinacea sativa) – opět divoká, planá verze |
 Psineček obecný (Agrostis capillaris) – třetí kulturní tráva, semeno dostupné, psinečku nižší podíl tak do 5-10% |  Chrastavec rolní (Knautia arvensis) |
|  Jetel luční (Trifolium pratense) – semeno snadno dostupné, leč nemá rád sešlap, takže z pastviny velice rychle mizí (během dvou, tří let), v podstatě nemá význam. |
 Zvonek rozkladitý (Campanula patula) |  Mochna (Potentilla sp.) |
 Pampeliška, smetanka (Taraxacum sp.) |  Achillea milefolium) |
 Rožec obecný rolní (Cerastium holosteoides susp.triviale) |  Svízel bílý (Gallium album) |
 Kopretina bílá (Leucanthermum vulgare) |  Jetel pochybný (Trifolium dubium) – žlutě kvetoucí jetýlek podobný tolici dětelové |
 Šalvěj luční (Salvia pratensis) – planý druh šalvěje | Ostřice (Carex sp.) – suchomilné druhy |
 Jitrocel prostřední (Plantago media) |  Kmín (Carum carvi)– divoká verze kmínu, vhodný na každou pastvinu, nadmutá zvířata se ho sama chodí nažrat proti nadýmání |
 Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) |
Semena většiny rostlin budou hůře dostupná, protože to nejsou výnosné kulturní druhy. Semena květin se nemusí shánět, ony se časem objeví tak nějak samy od sebe (půdní zásoba semen, nálet).