Dvanáct znaků racionality: zvědavost, oproštění, osvícení, stálost, argument, empirismus, jednoduchost, pokora, smysl pro dokonalost, přesnost, odbornost a touha po naplnění.
Na Kobylce 12      Patronka Vandy      Radnice      Kontakt      Admin    Home     Login

Výchovný řez ovocných dřevin

Autor: Ing. Jitka Jiříková

Výchovný řez je způsob úpravy a tvarování mladých stromků po dobu 1 až 4 let po jejich výsadbě na stálé stanoviště do zahrady či sadu. Délka výchovného řezu záleží na konkrétním stromku, ale i na skupině ovocných druhů, do které patří. U jádrovin tento typ řezu udržujeme 4 roky výmečně i 5 let je-li to zapotřebí, jedná se zejména o hrušně a jabloně. U peckovin, kam zahrnujeme třešně, višně, slivoně (švestky, pološvestky, slívy, ringle, blůmy, špendlíky, trnky...), meruňky, broskvoně a mandloně, se tento řez provádí 3 až 4 roky. U bobulovin jako jsou angrešt, rybíz ho provádíme 1 až 2 roky a skořápkoviny tedy ořešáky neřežeme výchovným řezem vůbec. Princip výchovného řezu je prakticky u všech druhů stejný. Cílem je utvoření slušného základu kosterních větví budoucí koruny stromu, kdy z něj bude postupně vyrůstat plodonosný obrost.

Výchovný řez 1. rok

Řez dřevin provádíme vždy v předjaří nikdy po výsadbě na podzim. Na podzim maximálně zakrátíme poškozené či ulámané větvičky. U stromků sázených na podzim pak v předjaří provedeme mělčí výchovný řez než u stromků sázených na jaře, kde naopak provedeme řez hlubší. Takže náš ukázkový nově koupený stromek - jádrovina (obr. 1) má s největší pravděpodobností terminál a přibližně 4 boční větévky. U stromku vysazeného na podzim necháme boční větévky dlouhé 5 až 9 pupenů a poslední pupen nad kterým větvičku zakrátíme by měl růst směrem ven z korunky, aby nový výhon, z něho rašící, rovněž mířil směrem ven a korunu otevíral a rozšiřoval. Větévky pak zastříhneme přibližně do jedné roviny (spodní budou delší než ty horní) a terminál zakrátíme o 10 až 15 cm výše nad pomyslnou rovinu, tvořenou konci kosterních větévek. Na obrázku 1. je řez naznačen červenou čarou. Pokud byl stromek zasazen až na jaře, řez provedeme stejně, jen s tím rozdílem, že větvičkám ponecháváme jen 3 až 5 oček - pupenů. Odstraníme v podstatě 2/3 délky výhonů. Peckoviny se řežou v prvním roce z podzimní výsadby na 3 až 5 oček a jarně zasazené na 2 až 3 očka, jinak je princip stejný.

Výchovný řez 2. rok

Řez opět provedeme brzy na jaře. Obejdeme si stromek kolem dokola a prohlédneme, co vytvořil za předešlou sezónu. Potom nůžkami odstřihneme všechny výhony, které míří směrem dovnitř koruny na větevní kroužek, to znamená těsně u hlavní větvičky, z které vyrůstají. Na terminálu zůstane jen výhon z posledního pupenu, který terminál prodlužuje a všechen další boční obrost na terminálu opět na větevní kroužek odstřihneme. Obrost na kosterních větvičkách, který míří směrem ven zakrátíme o 1/2 délky a opět na vnější očko, to znamená pupen mířící směrem ven bude tím posledním, nad kterým bude větévka zakrácena. Terminál, jeho novou přirostlou část zakrátíme na opačné očko, než byl zakrácen loni a opět by měl zakrácený převyšovat už zastřihnutý obrost kosterních větví, pokud si ho promítneme do pomyslné roviny, přibližně o 15 cm do výšky. Boční obrost na kosterních větvičkách, který neprodlužuje větev, ale míří směrem ven, zakrátíme a nebo můžeme úplně vyholit. Nákres řezu v druhém roce je vyobrazen na obr. 2. Hnědou barvou jsou naznačeny nové přírůstky po loňském výchovném řezu. Červenou čarou je naznačen řez. Jako doplněk lze k řezu jarnímu přidat řez letní, kdy je-li nový obrost příliš hustý, tak ještě v jeho měkkém, bylinném stavu zaštípneme, aby růst pokračoval zejména na koncích kosterních větví. Pokud jsme řez provedli správně, měl by být orientační nový přírůstek přibližně 50cm. To je optimum, kdy stromek nebyl řezaný ani málo, ani moc. Odstranili jsme cca 1/2 dřeva nových výhonů.

 

Mladý stromek, kde je zbytečně moc ořezaný vnější obrost. Dlouhé slabé výhony směrem ven zakrátit na polovinu. Má-li být ve špičce další patro, potom probrat na čtyři větévky, zakrátit a zbytek vystříhat na větevní kroužek. Horní kosterní větévky mají obrost mířící dovnitř, ale protože je zakrácený neměl by to být problém, může se tak nechat. Všechen obrost mimo kosterních větví z terminálu pryč.



Vlevo: výchovný řez dvouleté broskvoně. Odstranit boční větev, a ze zbytku zavést korunku. Výhony zkrátit na tři očka a brát na vnější očko. Otázka je, zda nechat terminál, nebo udělat kotlovitou korunku, záleží na majiteli. Já nechávám terminál všemu, je to přirozenější tvar. Řez nechat na začátek dubna, až se budou nalévat pupeny.

Výchovný řez broskvoní 1. a 2. rok

Vzhledem k trochu odlišnému typu řezu u broskvoní obr. 3 znázorní výchovný řez u tohoto druhu. Broskvoně se většinou řežou tak zvaně na kotlovitou korunku. To je korunka, které se odstraní terminál a zůstanou pouze kosterní větve. Koruna je hodně široká a vzdušná. Ovšem záleží na konkrétním majiteli, není problém broskvoni nechat typickou korunu i s terminálem. Kotlovitá korunka se upraví tak, že nad poslední, nejvyšší kosterní větví se terminál odstřihne. Broskvoň plodí na loňském dřevě, takže je důležité, aby měla obrovské přírůstky. Toho dosáhneme zkracování výhonů na pouhé 1 až 3 očka. Řez provádíme pozdě na jaře v podstatě těsně před rašením, kdy vidíme rozdíl mezi špičatými listovými a kulatými květními pupeny. Řezem se snažíme odstranit co nejvíce květních pupenů, protože u mladého stromku nechceme plození, nýbrž jeho dobré zakořenění a růst - zkrátka děti by neměly mít děti. Samozřejmě větvičky zastřihujeme na vnější očko. Obr. 4 znázorňuje řez broskvoně v 2. roce. Ostatní principy řezu o zakracování obrostu směrem ven z korunky a odstranění všech větévek rostoucích dovnitř korunky platí a to i v dalších letech.

  

Výchovný řez 3.rok

Platí v podstatě to samé co v druhém roce. Terminál by opět po řezu měl převyšovat zastřihnuté hlavní výhony kosterních větví o 15 cm a nebo se může nechat narůst přibližně 90 až 110 cm výšky nad nejvyšší kosterní větví a v této výšce založit druhé patro větví, záleží jak velký strom budeme chtít. Pokud terminál zastřiháváme jen o těch 15 cm výše, tak na protilehlé očko, než byl zastřižen loni a vyholujeme boční obrost terminálu. Vystříhává se opět veškerý obrost mířící dovnitř koruny a mající tendenci korunu zahušťovat. Zakrátí se veškerý obrost na kosterních větvích rostoucí směrem ven a to opět na vnější očko. Odstraníme přibližně 1/4 nového dřeva a ponecháme 3/4 výhonu na stromě. Obrázek č. 5 znázorňuje řez v tomto roce.

Výchovný řez 4.rok

Řežeme prakticky úplně stejně jako v roce předchozím. Všechny zásady platí. Vnitřní obrost pryč, vnější obrost řezat na vnější očko, vyholování terminálu mimo kosterních větviček nového patra, pokud ho zakládáme. Odstřihujeme přibližně 1/5 výhonu a 4/5 zůstávají na stromě. Pokud přírůstky byly přibližně kolem 40 cm, provedli jsme řez dobře. Obrázek 6 znázorní řez v tomto roce.


Třešně praskají bohužel dost často, a příčin je spousta od mechanického poranění, praskání mrazem až nevhodná půda a výživa stromu, a následné napadení bakteriemi, či houbami. Klejotoky je dobré sledovat, čistit a zamazávat voskem, či stromovým balzámem. Jsou otevřenou ranou, a tudíž vstupem do organismu stromu pro různé patogeny.

Dodatky

Angreštu nezakracujeme výhony, jen jeden rok děláme výchovný řez, což znamená zavedení kosterních větví. Je dobré si koupit v zahradnické prodejně či zahradní sekci Globusu, Bauhausu atd. štěpařský vosk a nebo stromový balzám. Na rány většího průměru, případně na třešně, které rády vytváří klejotoky, se hodí zamazání zranění jedním z těchto dvou přípravků. Třešně stříháme poněkud výše nad pupenem, protože mají tendenci zasychat a tvořit suché čípky. I když to dělají zejména starší třešně, je lepší minimalizovat trauma a ošetřit ho na místě. Převislé odrůdy ovoce mají řez na stejným principu jen řežeme opět na očko směrem od kmene - tedy směrem ven z koruny i když z hlediska růstu (kdyby se narovnaly větve směrem vzhůru), tak se jedná o očko vnitřní.

Poznámka ještě k tomu, že méně je někdy více. Nadměrný řez stromy stresuje a potom hodně přirůstají do dřeva, ale prakticky neplodí. Naopak stromy, které zejména jako mlaďounké plodí moc je třeba regulovat a proto jim nechávejte minimum plodů a zbytek otrhejte. Vysoká plodnost není žádoucí. V tomto věku je důležitější správný růst. Plodnost by měla nastoupit ve středním věku a správný řez je schopen udržet dobrý poměr mezi přirůstáním stromu a přiměřenou plodností. Extrémy na obě strany jsou špatné.

Nářadí musí být ostré, zatrhávání kůry zvětšuje ránu a otevírá bránu infekcím ke vstupu do stromu. Když už se to povede, zapatlat voskem či stromovým balzámem a nebo ustřihnout větévku pod úrazem, lze-li ji pozbývat a strom je dost zavětvený.


Příklady špatně provedených řezů:
Obr. vlevo: Odstřihnout na větevní kroužek neznamená nechat centimetrový čudl, ale skutečně odstřihnout těsně + cca 2 mm u hlavní větvičky.
Obr. vpravo Tento řez provedl nejspíš něčí kůň…. Řez musí být hladký, čistý a neroztřepený.

Vaše komentáře a dotazy?





Zbývá znaků.         
Pozn. komentáře jsou před zveřejněním schvalovány administrátorem