Dvanáct znaků racionality: zvědavost, oproštění, osvícení, stálost, argument, empirismus, jednoduchost, pokora, smysl pro dokonalost, přesnost, odbornost a touha po naplnění.
Na Kobylce 12      Patronka Vandy      Radnice      Kontakt      Admin    Home     Login

Rod Zerav - tuja - Thuja sp.

Autor: Ing. Jitka Jiříková

Tuje alias zeravy jsou jehličnaté stromy nepocházející z naší země, přesto snad neexistuje u nás oblíbenější jehličnan. Předčí je jen smrkové monokultury našich lesů, ale jejich struktura se díky kalamitám a kůrovci rovněž vrací k původnější stromové skladbě. Na zeravy tedy nenarazíme v naší volné přírodě, ale kilometry živých plotů, tvarovaných artefaktů, živých stěn, malých rozkošných jehličnánků v truhlících či skalkách až po slušné dominanty či stromové skupiny v parcích, stromořadí na hřbitovech, jsou jasným důkazem množství těchto stromů. Dá se říci, že každý Čech má svou tuji.

Tuje mají tři základní druhy a to zerav západní Thuja occidentalis cca 20 metrů vysoký strom, pokud se nechá žít a netvaruje se do živého plotu či třeba nějakého tvaru, druhým je zerav řasnatý Thuja plicata cca 60 metrů a třetí je zerav východní Thuja orientalis, který byl v poslední době vyřazen z rodu Thuja, protože má oproti předchozím dvěma masitější šištice, semena nemají křidélko a větvičky jsou vertikálně rostlé a mají z obou stran - rubu i lícu téměř stejnou barvu. Proto tento druh byl zařazen do rodu Platycladus orientalis neboli zeravec východní. Tolik správné botanické zařazení, ale to nemění nic na věci, že pro tento druh je zahradníky i veřejností stále používán starý zažitý název Thuja orientalis - zerav východní a my se ho budeme i nadále držet. Jedná se o nejmenší z tují, dorůstá 5 až 10 metrů, v Anglii až 15 metrů (mírnější klima).



Zerav západní pochází ze severní Ameriky. Je vlhkomilný, má rád vyloženě až bahno a říční náplavy. Semena tohoto druhu mají dva blanité lemy, strom má červenohnědou borku loupající se ve dlouhých šupinách, větvičky jsou z lícu tmavší z rubu světlejší, matné a bez kresby. Juvenilní - dětská stádia nemají listy šupinovité, placaté jako dospělí, ale jehlicovité. Pokud je semenáček v této fázi rozřízkován a přemnožen, už mu tento typ olistění zůstane, to samé je u přechodné fáze - takových stromových "pubescentů", u kterých se vyskytují oba typy olistění. Dřevo je cenné, nesesychá a tak se používá na stavby člunů a vodních staveb.

Zerav řasnatý pochází rovněž ze severní Ameriky a roste od Aljašky až po Kalifornii. Tato dřevina rovněž miluje vlhká stanoviště až blízkost bažin a co se týká nadmořské výšky, je schopná růst od hladiny moře do 2100 metrů nad mořem ve Skalistých horách. Má lehké, aromatické, trvanlivé dřevo. Což ho téměř stálo vyhubení, protože v Americe byl jediným vhodným kandidátem na výrobu telegrafních sloupů a železničních pražců. Strom má borku skořicově červenohnědou, která puká v dlouhých pásech. Listy jsou tmavě zelené, na líci lesklé jakoby nalakované, na rubu jsou matné se zřetelnou bílou kresbou.



Třetí zástupce zerav východní je původem Asiat, pochází z Číny a Korejského poloostrova. Dřevo je tuhé a vonné, ale vzhledem k tomu, že stromek je malý a slabý, nemá ve zpracování význam. Borka je tenká, červenohnědé barvy a loupe se v papírových plátcích. Listy jsou drobné kulaté, tupé a matné.

Všichni tři zástupci mají strašně moc kultivarů, některé si nejsou vůbec podobné s botanickými formami. Nejběžnějšími kultivary do živých plotů a stěn jsou od Thuje occidentalis kultivar Brabant (velmi dobře snáší řez), Smaragd (kompaktní zhuštěná forma), Sunkist, Yellow Ribbon, Europe Gold jsou žluté formy, z roztomilých zakrslých kulatých forem - žlutý Rheingold s juvenilním olistěním, Tiny Tim, Danica, Mr. Bowling a mnoho dalších. Od Thuje plicaty se nejčastěji pěstují na živé ploty Gelderlant a Atrovirens a pro parádu jako solitera převislá forma Whipcord. Od Thuje orientalis se pěstují zakrslá forma Nana, žlutá zakrslá - Aurea Nana, do živých plotů žlutá Aurea nebo Elegantissima, či jako solitera Pyramidalis a žlutá forma Pyramidalis Aurea.

Všechny druhy a jejich kultivary jsou jedovaté. Největší koncentrace jedovatých silic se vyskytují v nejmladších částech rostliny i když jedovatá je celá. Tou nejjedovatější silicí je tzv. thujon, který patří mezi ketony. Příznaky otravy jsou zevní podráždění pokožky - lidi, holá zvířata, bezchlupé části těla, vnitřní příznaky jsou těžká podráždění žaludku a střev, poškození jater, útlum centrální nervové soustavy, slabý abortivní účinek. Pro svou jedovatost není ani dřevo vhodné na táborák a opékání buřtů...



Vaše komentáře a dotazy?





Zbývá znaků.         
Pozn. komentáře jsou před zveřejněním schvalovány administrátorem