Dvanáct znaků racionality: zvědavost, oproštění, osvícení, stálost, argument, empirismus, jednoduchost, pokora, smysl pro dokonalost, přesnost, odbornost a touha po naplnění.
Na Kobylce 12      Patronka Vandy      Radnice      Kontakt      Admin    Home     Login

Anemone ranunculoides - sasanka pryskyřníkovitá - veternica iskerníkovitá pravá

Autor: Ing. Jitka Jiříková

Tato malá drobná trvalka s jemnými žlutými kvítky patří do nám již známé a neblaze proslulé čeledi Ranunculaceae - pryskyřníkovité, která se vyznačuje tím, že co její " rodinný příslušník" , to téměř vždy aspoň trošku jedovatý jest. Jak napovídá její druhové jméno, typem květu se velmi podobá pryskyřníkům, po kterých je celá čeleď nazvána. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné. Listy má řapíkaté, trojčetné, laločnaté. Jednotlivé úkrojky mohou být různě hluboce a nepravidelně zubaté až dělené, ale též celokrajné. V tomto rostlina silně varíruje. Celková výška rostliny je přibližně 15 až 25 cm. Plod je souplodím nažek bez pýřitých přívěsků.

Je to běžná bylina v teplejších oblastech preferující světlé listnaté lesy, kde na březích potoků a vlhčích míst vyhledává slunné až polostinné stanoviště. Půdu má ráda mírně kyselou, humózní, kyprou a písčitohlinitou. Vyžaduje alespoň na jaře dost vlhkosti. Nakvétá jako většina bylin spodního patra před narašením stromů tudíž v březnu až květnu. Po odkvětu rychle zaplodí a nadzemní část rostliny odumírá. V letních měsících již není na lokalitách znát, zatahuje a přežívá v podzemním, plazivém, šupinatém oddenku. Výskyt této rostliny je všeobecně vzácnější než u sasanky hajní, přesto v místech výskytu tvoří velké zapojené porosty.

Jedovatost tohoto druhu sasanky způsobuje látka ranunkulin, protoanemonin a arginin. Obsahuje též saponiny. Pokud se dostane šťáva z rostliny do očí, způsobuje záněty spojivek. Dráždí pokožku, mohou vzniknout i puchýře. Po pozření rostliny dochází k zvracení, průjmům a může dojít až k zánětům ledvin. Některé kmeny na Kamčatce používají šťávu z této rostliny k namáčení hrotů svých šípů k zabíjení tuleňů. Má podobné účinky jedu jako její blízká příbuzná sasanka hajní.

Ačkoliv je tato rostlinka poněkud vzácnější, lze na ní celkem běžně v přírodě narazit. Pokud bude mít své působiště rozložené v části využívané k pastvě, je důležité, aby zvířata tuto oblast pásla až v pozdějších letních měsících, kdy je rostlina zatažená pod zemí v oddenku a nebo je lepší pozemek po zatažení sekat na seno, kdy už se v něm bylina nebude vyskytovat. Rostlinka nesnáší trvalý sešlap, má jako prioritu půdy vzdušné, kypré a čerstvé. Proto při pastevně trvale zatíženém pozemku mizí. Ale vzhledem k upřednostňování vlhkých až lužných listnatých lesů je nepravděpodobné, že by došlo k problémovému výskytu zrovna na pastevních pozemcích.

Vaše komentáře a dotazy?





Zbývá znaků.         
Pozn. komentáře jsou před zveřejněním schvalovány administrátorem