Akvaristika - rostlinky pro začátečníky IV
Autor: Mgr. Izabela Jaxa-Rożen
Konečně vám představím vhodné rostlinné kandidáty do akvaristických začátků. Ja vím, trvalo to než jsme se k tomu konečně dostali, ale zvykejte si, akvaristika je o trpělivosti :-)
Do úplně čerstvě založeného akvária do zadní části doporučuju hlavně rychle rostoucí stonkovky, například:
Egerie densa - douška hustolistá
Ceratophyllum demersum – růžkatec ponořený. Je to jedna z nejrychleji rostoucích akvarijních rostlin, roste přímo před očima. Takový plevel a nezmar. Je to výborná schovávačka pro potěr. Tuto rostlinu je možné nechat jen tak plavat, nemusí se sadit.
Hygrophila corymbosa - mokřanka vzpřímená. Tuhý stonek, z něhož rostou listy, a někdy z něj vyraší i nová rostlinka, kterou můžete oddělit a zasadit.
Hygrophila polysperma - mokřanka mnohosemenná
Ludwigie repens nebo palustris - zakucelka plazivá nebo bahenní
Na fotce vlevo červený kultivar ludwigie, vpravo hygrophila polysperma
Všechny výše uvedené rostliny můžete zkracovat. Když povyrostou, zkrátíte je na požadovanou délku a opět zasadíte. Hygrophilie a ludwigie mohou ztrácet spodní staré listy, kvůli nedostatku světla. Je to normální, nemusíte se tím znepokojovat. Jakmile tyto poslední tři uvedené rostliny vyrostou nad hladinu můžete sledovat jejich přechod do emerzní formy. Listy získají tmavší barvu, budou tužší a menší.
Valisnerie - do zadní části patří také menší druhy valisnerií – zákrutich, np. tortissima, nana, asiatica, spiralis. Vyhněte se v. gigantea, je opravdu giganticky velká.
Do střední části můžete dát:
Echinodorus Bleherae – šípatkovec Bleherové. Když se mu bude dařit dočkáte se i toho, že vytvoří šlahoun, na kterém vzniknou další rostlinky. Oddělte je teprve tehdy až budou mít kořínky cca 5cm, budou se pak lépe uchycovat v podloží. Pokud se šlahoun dostane nad vodu a nebude v blízkosti zářivky, která ho teplem spálí, můžete se dočkat i jednotlivých bílých kvítků. I na šlahounu nad vodou se můžou vytvořit rostlinky, ovšem v emerzní formě. Obecná poznámka k echinodorům: počítejte s tím, že drtivá většina jsou velké rostliny s adekvátně velkým kořenovým systémem. Některé druhy mají tendenci vystrkovat listy nad hladinu. Dají se i pěstovat emerzně (nad vodou).
Ceratopteris siliquosa (thalictroides) - rohatec jemnolistý (kořeny musí být z větší části nad substrátem!). Je podobný kapradině, díky svěže zeleným krajkovitým listům vypadá velmi dekorativně.
Microsorium – různé druhy hnědovek, nejčastěji se můžete setkat s m. pteropus – hnědovkou křídlatou (kořeny musí být z větší části nad substrátem!). Nelekejte se, občas má černé konce listů , nebo jsou na nich černé tečky.
Vhodné jsou i anubiasy. Existují druhy menší (petite, nana) i větší (barteri coffeefolia a augustifolia), takže jsou vhodné buď na střed nebo do popředí (i pro ně platí, že kořeny musí být nad substrátem). Anubiasy patří mezi velmi, opravdu velmi pomalu rostoucí druhy. Jsou vhodné k osázení dekorativních kořenů. Než se na nich rostlinka uchytí musíme jí pomoci, a ke kořenu přivázat, np. vlascem. Některé akvaristiky nabízejí už osázené kořeny, ovšem počítejte s vyšší cenou.
Žlutý šnek je na anubiasu, za ním je microsorium:
Kořen Kořen osazený anubiasy
Můžete zkusit i kryptokoryny. Je jich nepřeberné množství, takže opět máte na výběr mezi menšími a většími druhy – takže buď sázet na střed nebo do popředí. Nejčastěji v nabídce narazíte na cryptocoryne affinis, pontederiifolia nebo becketii (větší), nebo nevilii a wendtii (menší, i když některé kultivary wendtii bývají i větší). Některé druhy jsou do tmavozelena, jiné dohněda. Kryptokoryny ale nemají rády drastické změny vody, np. přechod do jiného akvária nebo vyměnu příliš velkého množství vody najednou. Shodí listy (zjednodušeně “kryptokorynová nemoc” = rozpad listů). Většinou ale po téhle pohromě po nějakém čase obrazí, tak se nenechte odradit.
Na obrázku vlevo dole anubias, vpravo dole kryptokoryna wendtii var. brown. Na ní odpočívá nejstarší obyvatel mého akvária 10ti letý sumec - pancéřníček kropenatý. Velké listy vzadu vlevo patří jednomu z echinodorů.
Můžete zkusit i nějaký ten mech. Nejméně náročný a nejrozšířenější je tzv. jávský (vesicularia dubyana). Často se umisťuje na kořeny. Mechy v současné době zažívají v akvaristice doslova boom spojený z tzv. aquascapingem*. V nabídce se objevilo mnoho nových a zajímavých druhů. To se ovšem odráží na jejich vyšší ceně. Nicméně tyto mechy jsou pro pokročilejší akvaristy a dobře zaběhlá akvária. Při zakládání akvária je totiž velmi pravděpodobné, že se dříve či později objeví řasy. Z mechů se prakticky nedají odstranit, nejčastěji to končí vyhazovem postižené rostlinky.
Do popředí můžete zasadit “trávníček” ze sagittaria subulata – šípatka šídlatá. Trochu odbočím - trávníčky je další nový a zajímavý akvaristický trend související s aquascapingem*, nicméně další druhy (np. blyxa, micranthemum, hemianthus, eleocharis, Glossostigma elatinoides, Lileaopsis brasiliensis) jsou velmi náročné na světlo, hnojivo (CO2, železo), speciální substrát a následnou péči, proto se jim v začátcích vyhněte. Tyto rostlinky jsou také z těch dražších. Zpět k sagittarii: jednotlivé rostlinky sázejte v rozestupech, klidně i 5 cm. Časem se utěšeně zahustí a vytvoří krásný, svěže zelený trávníček.
V začátcích se vyhněte červeným rostlinám, bývají dražší, a i když v katalogu vypadají velmi líbivě a dekorativně, zpravidla bývají náročnější na živiny a světlo, a prosperují lépe v již zaběhlých nádržích (np. hybrid výše zmiňované ludwigie v kultivaru red nebo rubin). Je možné, že by se ve vaší nádrži přece jen uchytily, ale udržet je v krásně syté barvě už vyžaduje určitý um.
Pokud se nedaří jednomu druhu rostlin, ale ostatním ano, nevěšte hlavu. Časem vychytáte co vám v podmínkách vašeho akvária a ve vaší vodě takzvaně “pojede”. A po několika měsících to můžete s tím druhem, kterému se u vás nedařilo, zkusit znova. Třeba se napodruhé nebo napotřetí chytne. Trpělivost je klíčové akvaristické slovo.
* aquascaping – zjednodušeně je to umění aranžace rostlin, kamenů a kořenů v akvárium. Existují různé typy počínaje holandským akváriem, které připomíná zarostlou džungli, a je prakticky bez ryb a jiných živočichů, a konče japonským strohým stylem, který připomíná krajinu, a který zpopularizoval Japonec Takashi Amano.
Fotky zdroj Wikipedie - horní: akvárium holandského typu; spodní: japonské krajinářské akvárium
7.4.2014