Dvanáct znaků racionality: zvědavost, oproštění, osvícení, stálost, argument, empirismus, jednoduchost, pokora, smysl pro dokonalost, přesnost, odbornost a touha po naplnění.
Na Kobylce 12      Patronka Vandy      Radnice      Kontakt      Admin    Home     Login

Akvárium – vybavení: filtr, dno, osvětlení aj. vybavení

Autor: Mgr. Izabela Jaxa-Rożen

Akvárium:

BiOrb NE

V dřívějším článku zaznělo – čím větší akvárko, tím lepší, aneb na velikosti záleží. Lépe se nastolí a udrží biologická rovnováha, a větší objem je odpouštivější k chybám. Je lepší začít s akváriem alespoň 60ti litrovým, ještě lépe 100 litrovým. Akvária se často prodávají jako hotové sety, nicméně pokud je to možné, vyhněte se jim. Často jsou předražené, a mají nevhodné komponenty (nedostatečné osvětlení, příliš silný a neregulovatelný filtr s malou filtrační hmotou). Jelikož je osvětlení zabudované v krytu, velmi špatně se provadí jakékoli úpravy nebo změny, často je zhola nemožné přidat další zářivku. Prosím, úplně se vyhněte designovým akvariím typu BiOrb (viz. obrázek), nebo plochým závěsným akváriím na stěnu. Pokud akvárko nemá kryt, je lepší na něj dát krycí skla – kvůli odpařování vody, zabránění vyskočení rybky np. při úleku, prášení se na hladinu. Krycí sklo je dobré podložit, np. kusem gumy.

Rozměry akvária:

Výška akvária – z praktických důvodů je lepší mít akvárium vysoké do 50-60 cm. Lépe dosáhnete na dno při případných úpravách a sloupec vody bude lépe prosvětlený. Vyšší nádrž se pořizuje np. pro skaláry, protože tyto ryby jsou díky svým dlouhým ploutvím výškově výrazné.

Délka akvária – bývá přizpůsobena délce vyráběných zářivek. Nejběžnější jsou trubice o délce 60, 90, 120 a 150 cm (avšak není problém kratší zářivky do krytu poskládat cik cak).

Hloubka akvária – vyhněte se designovým plochým televizním nádržím kde se rybky sotva otočí (takový živý obraz pověšený na zdi se navíc špatně udržuje).

Zakoupené akvárium vymyjte. Tip: pokud to budete dělat ve vaně, podložte si ho utěrkou nebo ručníkem – nepoškrábete tak vanu a neurazíte si rohy akvária (když je namočené je to ”svině kluzká”). Pokud je z druhé ruky tak se doporučuje desinfekce, pak ho obzvlášť pečlivě vypláchněte. Napusťte ho vodou na bezpečném místě a nechte den dva stát pro kontrolu zda neteče (obzvlášť doporučuji u větších nádrží).

kryt zespoda

Osvětlení – menší akvárium můžete klidně osvítit i stolní lampou. Obecně, zjednodušeně a orientačně se doporučuje 0,4-0,8 Wattu na litr. Do úplného začátku bych doporučila obyčejné zářivky s označením T8 nebo T5, třípásmové (8xx) nebo širokopásmové (9xx) zářivky. Zářivky se někdy pro umocnění osvětlení podlepují reflexními fóliemi, které odrazem zvyššují prosvětlení nádrže. Na obrázku je odklopený kryt se čtyřmi zářivkami od firmy Narwa: 1x Color Lux Daylight a 1x Warmlight - teplé světlo, a 2x Coolwhite - studené světlo. Zářivky jsou podlepené stříbrnou fólií.

Jen pro informaci - existují ještě další typy osvětlení, np. výbojky nebo LED světla. Zářivky “echt akvatistické” aqua-glo, flora-glo, nadupané lumeny a s nahuštěným super spektrum jsou marketingový chyták asi tak jako… biotin na kopyta. Někdy se používá barevné fialové světlo, kvůli rybkám, np. neonkám, které v něm lépe vyniknou. U zářivek je dobré zvážit zda budou spíš v teplých (žlutých) nebo zimních (bílých) odstínech. Studené světlo víc “vytáhne” zelenou barvu, teplé světlo zas ostatní barvy. Tyto fotky byly pořízené v rozmezí 15ti minut, jak se akvárium postupně rozsvícelo:

studene zarivky

teple zarivky

Zvažte, zda na světlo pořídíte spínací hodiny. Nejsou sice nutné, ale můžou se hodit. A jako bonus – když budete na dovolené, bude to vypadat, že u vás doma někdo pořád je.

 spinaci hodiny

Štěrk, dno, substrát, písek - štěrk by němel by být příliš hrubý, špatně by se odkaloval, ryby by se mohly o hrubý štěrk poranit (hlavně ryby dna – sumečci,

mohli by přijít o fousky). Je dost pravděpodobné, že by se v něm nedařilo rostlinám (ani drobný, příliš slehlý substrát nen

í pro rostliny vhodný). Jak už jsem zmínila v jednom dřívějším článku nesmí obsahovat vápenec (v octu šumí, ze stejného důvodu do akvária nepatří mušle). Na trhu je v současné době mnoho různých (dost drahých) substrátů – np. rovnou obohacené o hnojivo, ADA, akadama, manado, liapor, flexiobklady… Některé druhy ryb vyžadují drobnou frakci nebo přímo písek (np. sladkovodní rejnoci, ale ti patří do opravdu velkých nádrží a rukou zkušených akvaristů). Tento článek má ale za úkol být tím nejzákladnějším návodem, a proto se do toho teď a tady nebudu pouštět. V akvaristických začátcích si vystačíte s obyčejným přírodním křemičitým pískem těchto zrnitostí 3-4 mm, 4-5 mm a nebo 5-8 mm.

pisek

Vyberte tmavší, světlé dno rybky stresuje, jsou bledší, na tmavším naopak lépe vyniknou jejich barvy. Je dobré zakoupený písek lehce proprat, abyste ho zbavili hrubých nečistot (počítejte s tím, že písek škrábe, abyste se pak nedivili, že máte zničenou misku nebo hrnec). Počítejte také s tím, že štěrk lepí a když ho budete dávat do akvária pravděpodobně ho budete mít i všude kolem (pozor, aby se nedostal mezi akvárium a podložku!).

Vyhněte se pestrobarevným pískům (červená, zelená, modrá) – ve finále to vypadá divně a nepřirozeně. V nabídce často uvidíte jakousi dekorativní černo-bílou drť – tu do akvária nebrat! Teoreticky by se dno k čelnímu sklu mělo svažovat (časem se to stejně srovná). Je to kvůli snadnější údržbě – kal (detrit) a ostatní odpad se pak shromažďuje v nejnižší části. Výška dna se řídí velikostí akvária, u menších nádrží 3-5cm, u větších se v zadní části můžeme dostat i na 15 cm. Akvarijní písek na obrázku není úplně marný, nicméně brala bych spíš trochu větší zrnitost a tmavší barvu.

Filtr - vybírejte přibližně na daný obsah akvária. V případě kdy je to nerozhodně spíš mírně

předimenzujte, a rozhodně vyberte ten s větším objemem filtrační hmoty. Je vhodné aby filtr měl nastavitelnou regulaci průtoku (menší, větší). Filtry jsou buď vnitřní (dávají se spíš do menších akvarií) nebo vnější - externí (jsou mimo akvárium). Vnější bývají několikapatrové “kýble” s různými náplněmi v jednotlivých patrech (koších). Keramické válečky a biomolotan budou stačit. Někdy se k těmto filtrům jako náplň ještě dodává filtrační vata (pěna) a uhlíková náplň. Ty se používají jen občas. První použijeme pokud nám v akváriu plave moc hrubých částit – np. bordel ze štěrku při záběhu akvária, druhou pokud jsme použili nějaké léčivo a léčba už skončila. Po použití se tyto náplně již znovu nepoužívají. Do menších akvarií můžete použít čerpací hlavu s kostkou molitanu. Na fotkách je vnější filtr – pamatujte, že musí být vždy pod akváriem!

filtr hlava filtr hlavni fotka

kose filtru

filtr vrsek

Rašelina (není nutná), keramické kroužky, molitan:

filtr naplne

topitko teplomer

Topítko - vybírejte opět podle litráže akvária. Pokud je to nerozhodně, vyberte větší. Topítko by totiž nemělo topit nepřetržitě, není na to stavěné. Bývá na něm ryska kam má dosahovat voda – nenechávejte je zapnuté na sucho (np. když při odkalování klesne hladina vody), poškodí se! Konstrukce topítka moc neumožňuje opravy, musí se pak koupit nové. Topítko by mělo mít regulaci teploty, před vložením do akvária se ujistěte, že je na něm správně nastavená teplota, kterou v akváriu chcete mít. Většina akvarijních ryb, rostlin a ostatních živočichů se cítí dobře při 24-26C. Pokud je to možné umístěte topítko tak, aby proud z filtru distribuoval vyhřátou vodu po akváriu. Teploměr – za chvíli vychytáte, že se teplota drží víceméně stejná. Mírný pokles o několik stupnů při výměně vody nevadí, a některé rybky to dokonce potřebují jako stimul ke tření. Hlídejte teploměr v letních vedrech, aby se vám nestalo, že tam budete mít dlouhodobě 30C. I když se vyšší teploty někdy krátkodobě používají při léčbě rybek, dlouhodobé vysoké teploty by ryby, rostliny a ostatní akvarijní živočichové nemuseli ustát. Vyhněte se nalepovacím teploměrům, jsou nepřesné a po nějaké době mají tendence se odlepit, a zbytky lepidla se pak špatně odstraňují. U některých vnitřních teploměrů je přísavka, která časem nebude “přisávat” ale nevadí, teploměr si může jen tak plavat někde v rohu.

Dekorace – vyhněte se nevkusným potápěčům, hradům a pod. Jak kvůli estetice, tak kvůli tomu, že často jsou z nevhodných materiálů (ostré hrany, nebo vylučují chemické látky do vody). Kameny z přírody raději aspoň přelijte vařící vodou (opět platí, žádný vápenec!). umely korenCo se týká kořenů – v akvaristikách je v nabídce široká škála druhů a tvarů, zpravidla už neplavou a nebarví vodu, ale bývají drahé. Kořen z přírody – pouze z vody, nebo dlouhodobě namočený, np. nalezený z dna, po vypuštění rybníka (normalní čerstvé kořeny budou “pracovat”: hnít a znehodnocovat vodu) -  je opět dobré alespoň přelít vařící vodou a případně ne chat nějakou dobu louhovat. V akvaristikách se prodavají půlky skořápky kokosu, ty se dají také použít. Umělohmotný kořen na obrázku sloužil jako schovávačka pro ryby dna. Sumci v něm našli svůj úkryt vždy, když jsem se potřebovala hrabat v nádrži.

Ostatní vybavení – k odkalování postačí zvon s trubicí a hadicí. Vyčleňte pouze pro akvaristické potřeby alespoň jeden kýbl, utěrku a houbičku. Časem zjistíte, že kýblů a utěrek není nikdy dost.

ostatni vybaveni

Poznámka: kočka není součástí akvarijního vybavení!

Vaše komentáře a dotazy?





Zbývá znaků.         
Pozn. komentáře jsou před zveřejněním schvalovány administrátorem