Jak jsem si ušila bezkostrové sedlo
Před nedávnem jsem se domluvila s kamarádkou, že budu jezdit na jejím nevyužitém koni. Je to Polský Konik jménem Czingis. Ze začátku jsem řešila hlavně to, jak se vůbec rozjezdit, když jsem já i kůň měla jezdeckou pauzu. Díky osazenstvu zdejší komunity Na Kobylce jsme začátky zvládli a my se snažili posunout trochu dál. Nicméně koník stále reagoval trochu nepřiměřeně na jezdce. Odpověď mi opět dala "Kobylka" a to článkem o sedlání a sedlech. Posvítili jsme si pořádně na sedlo a bylo to jasné, sedlo tlačilo a on na to reagoval úprkem. Nápovědou bylo i to, že bez sedla nebo na madlech se koník choval docela jinak. Začali jsme tedy shánět jiné, jenže jsme nedokázali najít opravdu padnoucí sedlo. Přeci jen jezdíme pouze rekreačně a tak jsme se ohlíželi po nějaké levnější bazarové variantě. Jenže koník má široký kulatý hřbet a dozadu posunutou lopatku, zřejmě by mu mohlo sedět kratší a široké drezurní sedlo. Ale drezurní sedlo se zase moc nehodí pro rekreační ježdění v terénu, obzvláště ta nová, vysoce polstrovaná. Řešením by se mohlo stát, v dnešní době moderní, sedlo bezkostrové. Nicméně mělo jednu velkou nevýhodu - pořizovací cenu. Dalším krokem, který mě posunul k následujícímu rozhodnutí - ušít si sedlo sama, bylo také to, že na vlastnoručně vyrobeném bezkostrovém sedle jezdí dvě členky Kobylky - Eva a Geeta.
Bylo tedy rozhodnuto, ušiju si bezkostrové sedlo. Pro začátek by asi bylo vhodné trochu poupravit terminologii, píšu tady sice o bezkostrovém sedle, ale přesnější název by byla spíš polstrovaná jezdecká podložka se třmeny. To aby každý věděl, že toto "sedlo" není sedlem v pravém slova smyslu. Sedí se v něm jinak, jezdí se v něm jinak. Jezdec nemá pevnou oporu vůči koňskému hřbetu, musí víc sedět a méně se vozit. Nicméně tato omezení mi naopak velmi vyhovují. Chci se trochu zdokonalit, mít pevnější sed a lépe vnímat koně, miluji ježdění bez sedla a mám možnost jezdit na koni, který neprovádí žádné lumpárny.
Tady trochu přeskočím čas, protože následující odstavce jsou už věnovány výrobě sedla a tedy jsou už určené spíš pro ty, kteří nad výrobou také přemýšlejí. Sedlo mám již nějaký ten měsíc hotové a jezdím v něm. Své pocity můžu popsat jedině jako "wow". Jsem z něj opravdu nadšená a kdybych se měla rozhodovat znovu, opět bych volila cestu si sedlo ušít. Jezdím v něm jak na jízdárnu, tak do terénu a rozhodně ho nešetřím. Pouze skok jsme zatím nepraktikovali, protože ke skákání jsme zatím jezdecky nedospěli. Nicméně nebylo v záměru s ním překonávat parkury, pouze potřebnou skokovou gymnastiku. No a teď vám přiblížím samotnou výrobu sedla.
Výroba sedla
Na začátku jsem stála před rozhodnutím, jak vlastně začít. Eva i Geeta použily základ z již existující části, já ale nic takového neměla. Můžu tedy začít tím, že koupím nějaký jezdecký pad, nebo si sedlo ušiji "od nuly". Jsem povahou kutil a ráda řeším různé úkoly, tedy jsem se rozhodla začít od začátku. Ale přeci jen ta cesta, kterou jsem se vydala, už trochu prošlapaná byla. Mohla jsem se inspirovat již existujícími sedly, jak kostrovými, tak bezkostrovými. V úvahu tedy připadalo sedlo podobné sedlům barefoot, ale třeba i kozlíkovým či anglickým sedlům. Po více úvahách mi nejvíc seděla "kopie" anglického sedla. Uvažovala jsem hlavně stylem, co vlastně potřebuji. Důležité pro mě bylo, aby mě ani koně nic netlačilo (kohoutek a páteř koně mě, moje sedací kosti a kolena blízko lopatek zase naopak koně), také mít trochu oporu kolen i svého pozadí. Tím mi vyšlo, že sedlo by mělo mít dva polštáře na hřbetě, kolenní opěrku, přední a zadní rozsochu, tedy podobně jako sedlo anglické.
Začala jsem tím, že jsem vzala levnou fleecovou deku z Ikea, ale použitelný by byl i jakýkoliv jiný "hadr" nebo sedlová podložka. Ten jsem dala na koně a přepásala gumovým obrkurtem. Pak jsem si na koně s pomocí opatrně sedla, kamarádka vyfasovala červený lihový fix a obkreslila mě (tedy ty části, které seděly na koni). Pak jsme také zakreslily kohoutek, páteř a lopatky koně. Výsledek je vidět na fotce. Doma jsem pak vzala fix černý a vytvořila tvar sedla a umístění některých předpokládaných prvků. Poté jsem si z toho vytvořila střih z papíru. Podle polohy nohy jsem odhadla i místo, kde by měl být třmen. Možná by bylo trochu vhodnější použít originální sedlovou podložku, protože je už i vytvarovaná na koňský hřbet a křídou si jen upravit její tvar a zakreslit důležitá místa. Střih pak vyrobit podle tvaru podložky nebo jej ještě trochu upravit, aby lépe seděl. Doporučuji označit si i kudy prochází ten obrkurt, tedy budoucí přichycení podbřišníku. Při výrobě střihu nezapomeňte, že na páteři je konvexní = prohnutá, kolem zadku (svého ;-) si přidejte dost místa pro polstry a v místě, kde končí zahnutá část jakoby zadní rozschohy, veďte střih aobleně a poslední kousek kolmo k páteři, aby na výsledném sedle nevznikla špička, dolní část veďte až pod kolenem, není příjemné se držet na hraně sedla, naopak neveďte střih příliš nízko, ať máte kam dávat pobídky holení.
Použité materiály
Protože je toto sedlo prvním prototypem a vůbec nebylo jasné, zda se povede, nechtělo se mi do něj příliš investovat. Použila jsem tedy různé zbytky a koupila jen pár levnějších látek, na posedlí jsem použila kůži ze secondhandové kožené sukně. Pokud budete sedlo šít, pak základem by měla být pevná a tuhá látka. Dala by se použít riflovina, stanovina či potahové látky, případně i kůže (pravá). Na polstrování jsem zvolila tuhý drcený molitan (je slepený z rozdrcených kousků) výšky 3cm, zakoupený ve firmě prodávající matrace, lze použít třeba i kvalitnější karimatka (Evazot), nebo Geeta má polstr posedlí z dětské plavací podložky. Jako pomocné látky jsem použila staré (ale nepoužívané - tuhé) prostěradlo a oblíbenou ikea deku. Dále jsou potřeba pevné nylonové popruhy, většinou šířky 3 cm (částečně jsem využila nylonové jezdecké třmenové řemeny) a pak kousek širší a také 2cm na pásky pro spojení sedla. Dále nějaká ta očka, plastové přezky(2cm), širokou bavněnou stuhu na obšívání a široký pás suchého zipu (případně tenší a našívat více pruhů vedle sebe - z jiného použití mám zkušenost že ty nejužší mají nejdelší trvanlivost). U nylonových popruhů je potřeba naučit se zatavit jejich konce. Po přestřižení pásku ho podélně protáhněte velmi blízko plamene svíčky, případně i vícekrát. Při příliš velkém přiblížení může začít hořet, ale plamen je malý a jde snadno sfouknout nebo uhasit zamáčknutím (pozor ne holou rukou, je to velmi horké). Je vhodné zatavit všechny konce ihned po odstřižení, pásky se jinak při manipulaci pářou, zatavte také zbytek ze kterého byl pásek odstřižen. Jedinou věcí, která není běžně k sehnání jsou použité třmenové závěsy (viz foto). Ty mi nechala vyrobit kamarádka vypálením z 4mm silného nerezového plechu. Tvar jsem vymyslela tak, aby byl závěs bezpečnostní. Nicméně byl bezpečný trochu "víc" a třmeny z něj vypadávaly prakticky samy, jakmile ztratily zatížení. Tak jsem si závěs doplnila provizorně gumičkami a zatím slouží k plné spokojenosti, pouze řeším kvalitu gumiček, které po pár týdnech praskají. Pokud bych je nechala vyrábět znova, pak bych místo pro závěs třmenu a očko pro našití zarovnala víc pod sebe. Nicméně vzhledem k absenci pevné kostry a tím zvýšeného rizika pádu při nenadálém pohybu koně, stejně tak jako rizika přetočení sedla, jsou nutným doplňkem takového sedla bezpečnostní třmeny (a helma také), proto nejsou tyto speciální závěsy nutné a lze je nahradit pevnými oky. Hodně lidí by zajímala finanční stránka věci, pokud bych sedlo šila z nových materiálů odhaduji cenu materiálu na cca 3000 kč včetně třmenů a podbřišníku.
Konstrukce sedla
Rozhodla jsem se, že sedlo bude ze čtyř, navzájem propojených, vrstev. První vrstva je víceméně podobná obyčejné sedlové podložce, druhá vrstva je samotné sedlo, třetí je polstrování posedlí a poslední vrstva je potah posedlí. Tvar je prakticky kopie anglického sedla. Pokud byste častěji jezdili turistiku, lze si sedlo rovnou ušít třeba s kapsami nebo pásky pro uchycení deky, pláštěnky, .. U tohoto koně nebylo potřeba řešit vykrojení pro kohoutek, ale doporučuji si ho do takového sedla zapracovat, i když máte koně bez kohoutku, protože koni to vadit nebude a vy budete mít možnost použít sedlo i na koně s kohoutkem. U koní s vyšším kohoutkem je pak potřeba přizpůsobit sedlo nejen vykrojením, ale hlavně polstry a nesedlat na kouhoutek (viz článek o sedlání).
Podložka
U bezkostrových sedel se jako první vrstva, která přímo sedí na koni, používá neklouzavá podložka. Důvod je jednoduchý - tyto podložky mají speciální povrch, který zvyšuje tření - tedy klouzavost a to i za vlhka. Taková podložka pak na koni sedí překvapivě velice pevně a není lehké s ní hnout. Například Geeta používá obyčejnou koupelnovou předložku. Zní to bizarně, ale tato podložka překvapivě plní svůj účel – neklouže ani za vlhka, je prodyšná, je měkká i pevná, lze ji jednoduše udržovat (mýt) a po opotřebení ji lze lehce vyměnit. Já zvolila jinou variantu, tuto neklouzavou vrstvu jsem přímo našila na podložku. Použila jsem speciální ubrus, který jsem koupila ve výprodeji, ale viděla jsem v prodeji podobné podložky, např. neklouzavou podložku ke karavanu nebo neklouzavou podložku pod koberce, kterou seženete v každém hobby marketu. Protože tato podložka ale byla jemnější, hrozilo by, že se někde přeloží a mohla by koně tlačit, proto jsem celou podložku musela strojově prošít (což je ale stejně vhodné). A protože je to podložka neklouzavá, tak přirozeně neklouzala ani pod patkou stroje. Nicméně to se dá vyřešit položením papíru, třeba novin, navrch této podložky a prošít to i s papírem. Ten se po prošití odtrhne. Nicméně pro příště bych spíš volila samostatnou podložku, ta moje se při poškození bude muset celá přešít.
Pro konstrukci sedla mám na podložce přišito několik pásků a suchý zip pro spojení s posedlím. Bylo by také možné na posedlí našít pruhy suchého zipu (doporučuji vlasovou stranu kvůli budoucímu praní) a tou spojovat podložku s další vrstvou.
Další netypickou věcí na sedlové podložce je použití vrstvy fleece ihned za neklouzavou vrstvou (místo bavlny). Každý ví, že fleece dokáže vodu odpudit, ale málokdo ví, že při určitých podmínkách také vsáknout. Stačí nepoužívat aviváž a při troše vlhkosti začne fleece vodu nasávat, místo aby ji odpuzoval. A to se nám na sedlové podložce docela hodí, potřebnou vlhkost zajistí teplo koně a pot. Jako důkaz dobré funkce této podložky, jsem zkusila nasedlat mokrého koně a vyrazit na vyjížďku v dešti. Po asi 30ti minutové vyjíždce s klusovou pasáží byl kůň pod sedlem na pohled suchý, na dotek sice už ne, ale byl jen lehce ovlhlý. Zbytek látek, použitých na podložce, jsou dvě vrstvy pevné (bavlněné) látky. Celá podložka by měla být pevná, proto jsem ji šila z více vrstev a celou ji navíc prošila, což ji ještě zpevnilo. Ještě jednu poznámku k neklouzavé podložce – aby dobře fungovala, je potřeba ji udržovat čistou. Moji podložku po ježdění otírám vlhkým hadříkem a jednou za čas peru v pračce (bez aviváže).
Postup:
1. vystřižení jednotlivých vrstev, zde 8 ks – neklouzavá, fleece, hrubá tkanina, bavlna a vše dvakrát - pro obě strany.
2. prošití bočnic
3. sešití bočnic pomocí pásku (použila jsem bavlněný, ale lepší by byl nylonový, alespoň z jedné strany)
4. obšití celé podložky bavlněnou širokou stuhou
5. našití pásků a suchého zipu
6. našití pásků pro přidržení podbřišníku, lze buď napevno, nebo na dvě části, které se spojí suchým zipem
Sedlo
Tato vrstva je nejdůležitější vrstvou celého sedla. Jsou na ní upevněny všechny nosné prvky a polštáře. Vyjímkou je posedlí, které se vkládá ještě nad něj. Střih je podobný podložce s tím rozdílem, že je vytvořen jako velká kapsa, do které se vkládají molitanové polstry. Důležitý je správný postup, kdy se nejprve musí našít popruhy pro připnutí podbřišníku, třmenů a suché zipy a teprve potom kapsu sešít. Následně se celá kapsa prošije tak, aby vznikl prostor ve tvaru molitanových polstrů. Opět je vhodné doplnit ji suchými zipy na uzavření kapsy a také případně na propojení vrstev sedla (Tyto se ale musí šít opět před sešitím kapsy!).
Materiál je vhodné zvolit pevný, případně i použít více vrstev. Materiál zápinek podbřišníku jsem zvolila nylonové pásy a navíc jsem je rozdělila do dvou částí – první část je pevně (opravdu velmi pevně) přišita k horní části kapsy. Jsou to dva pásy složené celkem ze 2 vrstev, k nim jsem zakoupila nerezová oka pro spojování řetězů. Dva nylonové pásy jsem přišila k sobě, navlékla na ně dvě oka, zahnula pod sebe a přišila na kapsu. Na tyto oka jsem pak ručně přišila nylonové zápinky získané z nylonových třmenových řemenů (kvůli hotovým očkům). Šlo by použít kožené zápinky (buď ze třmenů nebo od sedláře) nicméně cena takových zápinek je dost vysoká a mnohem hůř se přišívají. Bylo by dobré ještě na sedlo přišít kovová očka podobně jako jsou na posedlí (viz dále).
Postup:
1.vystřižení jednotlivých vrstev (celkem 8 – dvě a dvě na každou stranu kapsy, vše bavlna nebo hrubá tkanina)
2. lze prošít po dvou vrstvách (to jsem nedělala, ale doporučuji)
3. sešít horní bočnice a spodní bočnice, vzniknou dvě samostatné části (doporučuji sešít nylonovým páskem)
4. na horní a dolní část našít zevnitř suchý zip pro uzavření kapsy (jako by po páteři koně), já jej doplňovala později a mám jej jen na kraji. Lepší by bylo kdyby vedl až za popruhy, ale proto se musí našít před nimi.
5. na horní část našít popruhy a přes ně suchý zip pro třmenový závěs, mezera mezi popruhy je asi na šířku popruhu
6. na horní část našít suchý zip pro připevnění kolenní opěrky. Výroba kolenní opěrky - kousek molitanu ve tvaru slzy, na vnitřní straně seříznutou. Podobný tvar spodní části +rezerva na obšití, na ni našít suchý zip (háčkovou část). Zeshora pak našít krycí látku (u mé nevhodně bílá).
7. na horní i spodní část našít suché zipy pro uzavření kapsy
8. na horní i spodní část přišít suchý zip na spojení vrstev (pokud je chcete mít)
9. sešít kapsu (buď naruby a otočit, nebo sešít po líci a obšít jako u podložky, nechejte volný otvor pro vkládání polstrů)
10. prošít kapsu pro vytvoření kapes pro polstry. V místě, kde vedou popruhy to nelze sešít, ale není to potřeba, polstry od sebe udrží suchý zip. Sešívá se tedy na hřbetu (dvakrát, tak aby na páteři byla mezera) a pak na každé bočnici. Zbytek, který tímto vznikne se může prošít, aspoň se tím zpevní (já to prošité nemám).
11. přišít očka pro poprsník, případně podocasník
12. přišít očka pro pásky vedoucí od podložky (já je neudělala, ale ještě si je chci doplnit - viz polstr posedlí)
13. do oček pro zápinky našít zápinky pro podbřišník. Využila jsem konce nylonových třmenových řemenů (mají hotové dírky). V místě přestříhnutí (délka zápinky + zahnutí) jsem tři vrstvy pásků rozpárala a odstsřihla je postupně jeden kratší a druhý delší, po zahnutí a sešití pak nebyl na zápince zub. Tyto pásky bylo nutné přišít ručně.
Celkový pohled zeshora
Pohled zboku
Polstry
Pro vyplnění sedla jsem zvolila pevný molitan. Bylo by možné použít třeba i karimatku (lépe Evazot, má vhodnější vlastnosti). Jejich tvar trochu kopíruje tvar polštářů na anglickém sedle. Po vystřižení jsem zaoblila kraje a na místech, kde se polstru dotýká koleno a stehno, jsem jej zařízla pod větším úhlem „do ztracena“. Vyzkoušela jsem na sedle dvojí polstrování – jednoduché (jedna vrstva) a dvojité (dvě vrstvy) a použitelné je obojí. Dvojitá vrstva dává větší pohodlí jezdci (a zřejmě tím i koni, obzvlášť na hřbetě), jednoduchá vrstva zase vyšší kontakt a pevnější sed. U druhé vrstvy jsem také vyřízla otvor pro lepší zapuštění třmenového zámku (aby netlačil do stehen).
Třmenový závěs
V mém případě je třmenový závěs přichycen k sedlu suchým zipem. Tato konstrukce umožňuje si závěs přizpůsobit, ale také třeba v budoucnu vyměnit. Suchý zip by měl být navíc bezpečnostní konstrukce, i když síla potřebná pro jeho odepnutí je opravdu velká a zip se nehne ani při nasedání přes třmen. Již jsem psala, že se mi povedlo získat závěs vypálený z 4mm nerezového plechu, nicméně lze použít obyčejné očko. Na fotkách dole je i vidět provlečení gumiček, které přidržují třmen na místě, pokud není zatížen.
Postup:
- sešít dva nylonové pásky dvojnásobné délky
- navléct na ně závěsy (očka), zahnout pod sebe po celé délce (tím se zkrátí na polovinu) a přišít k širšímu pruhu nylonového pásku, který jsem nechala delší, aby nedošlo k zachyecní třmenového řemenu o jinou část sedla (pod tímto závěsem jsou popruhy pro podbřišník). Případně širší nylonový pás sešít dvojitě.
- na širší pruh nylonového pásku našít zespoda suchý zip (háčkovou vrstvu), pořádně prošít. Já postup otočila, nejprve jsem našila suchý zip – jenže ono se to pak velice špatně prošívá ;-)
Polstr posedlí
Je to jen vrstva molitanu obšitá látkou, která se pokládá přes sedlovou část. Je tvořena ze základu a dvou vrstev polstrů, které tvoří jakousi přední a zadní rozsochu (a ty jsou vytvořeny z více vrstev naskládaných na sebe a postupně seříznutých). Na krajích má přišitá očka, která se navlékají na pásky, kterými se spojuje sedlová podložka s potahem posedlí, tím je poměrně pevně spojeno se sedlem. Místo oček by šlo opět použít suchého zipu nebo je suchým zipem ještě doplnit. Při vykrojení pro kohoutek bude mít trochu složitější tvar, ale myslím si že to za tu námahu stojí.
Potah
Vnější potah jsem zvolila kombinaci látky a kůže. Původně jsem měla v plánu ušít si i zimní variantu, ale sedlo je natolik prodyšné a kůň jej vytápí, že není potřeba si přidávat nějaké kožíšky. Vrchní vrstva by měla být odolnější proti oděru, neklouzat a být pohodlná pro jezdce. Kromě kůže by tyto vlastnosti mohly splňovat potahové látky s vyšším podílem bavlny nebo pevná bavlněná látka. Potah posedlí je tvořen částí kryjící přímo posedlí a dvěmi bočnicemi. Obzvlášť bočnice musí být pevnější, protože překrývají přezky podbřišníku, které by mohly jezdce tlačit. Bočnice jsou s posedlím spojeny tak, aby vznikl otvor pro protažení třmenového řemenu. Já si u bočnic vytvořila kožené kolenní opěrky. Zespodu na potahu jsou přišity plastové přezky, kterými se spojuje posedlí s podložkou.
Nutno říci, že kůže na posedlí je natolik neklouzavá, že bych příště volila látkový potah. Potah je také exponovaný např. v dešti.
Postup:
- vystřižení posedlí, boků posedlí (2x) a bočnic (2x) vše ve více vrstvách (záleží na použitých materiálech).
- našití suchých zipů (pokud nechcete, aby bylo našití vidět, našijte je pouze na spodní vrstvu, následné prošití zpevní látku a nebude hrozit vytržení).
- sešití a prošití jednotlivých vrstev. Prošití horní vrstvy je vidět, já si na bočnice vyšila koníčky :-), každopádně při prošívání si dejte záležet, pokud zvolíte jednoduché pruhy, naměřte si je pravítkem, ať jsou pravidelné. Jednotlivé díly jsou začištěné (sešité porubu nebo obšité). Kombinace rovných čar je jednodušší než jakékoli zahnuté tvary, u koníků jsem využila speciální steh, při kterém stroj jede velmi pomalu, protože se šije dvojmo.
- sešití dílů k sobě (díky začištění dílů se položí přes sebe a prošijí, pozor u tužších látek abyste nezlomili jehlu)
- našití přezek (přezka se našívá kouskem nylonového pásku)
No a hurá do sedla
A ještě na našem modelovi po návratu z vyjížďky (zde s dvojím polstrováním)
Po sundání sedla je kůň pod sedlem suchý
No a tady ještě já na koni
