Řez révy vinné

Autor: Ing. Jitka Jiříková

Všichni známe pořekadla a rčení o víně, o tom, že "ve víně je pravda..", ale také ve smyslu "nalít čistého vína", což je v podstatě zase metafora k výrazu říct pravdu. A tak vám tu "pravdu" naliji a ne po sklenkách, ale rovnou po demižónech. Řez je u révy vinné základem nejen velikosti úrody, ale také její kvality. Na málokterém ovocném druhu se špatný řez podepíše na úrodě tolik jako právě na révě. Existuje několik druhů řezu a vedení révy, dá se říci, že koneckonců každý vinař má nějakou svou drobnou vychytávku, kterou před svými kolegy tají a má ji jako svou výhodu, tajnou zbraň a know-how, které předává v rámci rodiny svým potomkům, ale nikomu jinému. Přitom v náročnosti řezu to není. Chce to jen kvalitní provedení, dobré načasování a trochu praxe a velmi slušný výsledek je na světě. Řez se zásadně provádí brzo v předjaří. Protože réva má tendenci brzo rašit, snažíme se o řez ještě před tím, jinak z rostliny teče strašné množství mízy. Vhodné období je tedy 2. polovina února, pokud nejsou třeskuté mrazy. Tolik k vhodnému načasování. Co se týká kvality provedení, to zaručují ostré nůžky, šikovné ruce a hlavně žádná lhostejnost a liknavost, ale precizní práce. Po řezu hned rostliny vyvazujeme, takže ještě do kapsy nějaký kousek provázku....Réva sama o sobě plodí na jednoletém dřevě, které vyrůstá z dvouletého a to vyrůstá ze stařiny, nikoliv na jednoletém dřevě rašícím přímo ze stařiny. Tuto zásadu musíme mít při řezu vždy na paměti. A teď pěkně popořadě vás seznámím s jedním z nejběžnějších a nejobyčejnějších typů řezu révy vinné.

Řez révy 1. rok

Zasazená podnož s naroubovanou odrůdou začíná rašit a z roubu se najednou objeví několik výhonků. Vyberu ten nejlepší a nejsilnější a ostatní výhony bez milosti se odstraní na větevní kroužek. (Větevní kroužek, znamená těsně u místa, z kterého raší). U sazenice nejlépe současně s jejím zasazením, aby nebyly dodatečně poškozeny kořeny, máme již připravenou zatlučenou tyčku, ke které tento jediný nejsilnější výhon začneme vyvazovat a vedeme ho směrem vzhůru. Bude z něj budoucí kmínek révy. 1. rok výsadby se vlastně nevěnujeme ničemu jinému než zapěstování tohoto kmínku. To znamená i během sezony odstraňujeme další výhonky, které by eventuelně rašily z podnože a hlavně výhonek bude mít tendenci v paždí listů dělat boční výhonky. Podobné se dělají třeba u tyčkových rajčat. Tyto boční výhonky v co nejmladším věku vylamujeme, prostě odstraňujeme a necháváme tento hlavní výhon hnát do výšky a sílit. To je v podstatě vše, co první rok po výsadbě uděláme.

Řez révy 2. rok

V brzkém předjaří před druhou sezónou musíme mít připravenou jednoduchou konstrukci, ke které se bude vyvazovat rostlina. Kolmo k tyčce, nejlépe mezi dvěma silnými kůly, je natažen ve výšce cca 60 až 80 cm nad zemí silný drát a nad ním pak v odstupu 30 cm nad sebou ještě další dva dvojitě. Do výšky k tomuto drátu náš budoucí kmínek vyholíme od veškerého obrostu tak, že vylomíme pupeny v očkách. Nad místem, kde opticky tvoří tyčka s spodním drátem průsečík odpočítáme přibližně 4 až 7 oček a nad nimi výhon zastřihneme na živé dřevo. To znamená, že výhon v tom místě musí být živý, nikoliv suchý či zmrzlý. Pokud je namrzlý, nejdříve výhon zakrátíme do zdravého dřeva, pak teprve směrem dolů k zemi odpočítáme zdravá očka, která ponecháme a teprve zbytek výhonu vyholíme na kmínek, který by měl být ideálně vysoký mezi 60 až 80 cm. Výhon s očky potom jemně ohneme směrem k drátu a přivážeme ho tak. Získáme tím tak zvaný tažeň. To je v podstatě vše. Přes sezónu si opět pohlídáme obrost na kmínku, případně na podnoži a vyholíme ho. Výhony z oček tažně necháme být, jen je jemně prostrčíme mezi vyššími dráty, aby se nepolámaly. Pokud budou mít tyto výhony již tendenci plodit, je dobré hrozny odstranit a nenechat je dozrát.

Řez révy 3. rok

Opět v brzkém předjaří přijdeme k vinnému keři a z loňského tažně nám z oček vyrašilo hodně výhonů. My si necháme první dva nejblíže ke kmínku. Z prvního výhonu uděláme dvouočkový záložní čípek. Zastřihneme ho na dvě očka, ze kterých nám tuto třetí sezónu vyraší dva nové výhony, které ve 4. roce budou novým čípkem a novým tažněm, kdyby se poškodily výhony na novém tažni. Druhý výhon dále od kmínku zakrátíme nad 4 až 7 očkem, podle kvality výhonu (čím silnější, tím více oček možno nechat), za ním zbytek starého loňského tažně odstřihneme a tento nový zakrácený ohneme a přivážeme k drátu na místo starého tažně. Z oček nového tažně vyraší opět nové plodonosné výhony. Tentokráte probereme hrozny a pár jich necháme dozrát, ale jen tolik, co keř utáhne. Tudíž raději méně než více. V dalších sezónách se neustále dokola opakuje zavádění nového tažně, odstřižení starého a ponechání záložního čípku. Vše řežeme stejným způsobem a snažíme se zůstávat s řezem co nejblíže ke kmínku. Pokud je tažeň v pořádku a dá nové dva výhony, můžeme starý záložní čípek odstřihnout, pokud má výhony tažeň mizerné, či příliš daleko od kmínku, zavedeme nový tažeň z čípku. Do plné plodnosti se dostává rostlina ve věku 5 až 6 let a při kvalitním řezu si dokáže udržet dobrou plodnost po několik desítek let. Řezy za jednotlivé roky jsou na přiloženém obrázku.